O projektu

Laterna magika, kombinující multižánrové divadelní inscenace s filmovými projekcemi na několik pláten umístěných v prostoru jeviště, vznikla jako reprezentativní kulturně-propagační program Československa pro mezinárodní výstavu EXPO 58. Díky mimořádnému úspěchu vznikla v Praze stejnojmenná série představení a posléze i stálá divadelní scéna vycházející ze stejného inscenačního principu. Díky své experimentální povaze, kombinaci více médií, propojení uměleckého díla s vývojem nových (zejména projekčních) technologií a spolupráci mnoha význačných osobností se stala ojedinělým fenoménem v kontextu českého i světového umění. Vedle zakladatelů Laterny magiky, Emila a Alfréda Radokových a scénografa Josefa Svobody, patřili mezi spolupracovníky režiséři Ján Roháč, Vladimír Svitáček, Ladislav Rychman, Miloš Forman, ale také další výrazní tvůrci – Evald Schorm, Jan Švankmajer, Radúz Činčera, Jiří Šlitr či Zdeněk Liška.

Výzkumný projekt Laterna magika. Historie a současnost, dokumentace, uchování a zpřístupnění zahrnuje sběr archiválií ze soukromých a veřejných sbírek i rozsáhlé rozhovory s pamětníky. Nedílnou součást tvoří práce s filmovým materiálem, jenž byl předán do Národního filmového archivu v roce 2010 – jeho záchrana, popis a digitalizace kurátory vybraných částí. Historická a filmová oblast výzkumu je doplněna o tvorbu nových multimediálních dat – experimentální snímání a animaci pohybu tanečníků či 3D vizualizaci scény představení Laterny magiky. Multidisciplinární povaha díla Laterny magiky se odráží ve složení výzkumného týmu, jenž sestává z odborníků humanitních i technických oborů. Hlavním řešitelem projektu, probíhajícího v letech 2016–2019, je Národní filmový archiv ve spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy, sdružením CESNET a Českým vysokým učením technickým.